Masai Mara, Keňa

Poslední večeře

01 / 04

OM-1 Mark II · OM 150-600mm F5.0-6.3

391 mmƒ6.11/2000ISO 2000

Příběh

V podvečer, při cestě zpět do lodge, vidíme na nebi pár kroužících supů. Sjíždíme pohledem dolů na zem a spatřujeme na pláni opodál nějaký humbuk. Čím více se blížíme, tím více je zřejmé, že tohle bude pěkná divočina!

Přijíždíme na místo. Topi, při všedním setkání robustní elegantní antilopa, má do tohoto stavu opravdu daleko. Partička hyen si na ní mocně pochutnává. Supi sedají a čekají, co jim odpadne od tlamy. Ke společnému hodování je hyeny totiž rozhodně pustit nechtějí. Chvílemi trhají, chvílemi se strašlivě “chechtají“ takovým způsobem, jakým to umí jen ony. O chvíli později přicházejí také šakali, kterým se daří nějaké zbytky ukořistit.

Jedna hyena s žebry v tlamě, druhá s ocasem a třetí, dokonce s celou nohou, odbíhá opodál. Nejspíš chtějí povečeřet v soukromí. K hostině se přidává také marabu africký, čápovitý mrchožrout s rozpětím křídel přes tři metry. Krade kus masa, načež ho další hyena začíná nahánět…

Ano, místy to bylo až nechutné. Je to ale zkrátka důkaz, že tady se na nic nehraje. Zde se dennodenně odehrává boj o přežití!

A proč zrovna “Poslední večeře“? Žádný náboženský podtext zde nehledejte. Možná bych měl svou fantazii trochu krotit, ale prostě se mi při té mele všech zúčastněných skupinek a chudáku antilopě, rozeseté na několika desítkách metrů, vyjevil před očima slavný obraz od Leonarda da Vinciho.

Masai Mara, Keňa · 12. února 2026