Marai Mara, Kenya

Moje zadnice je stejně nej!

01 / 01

OM-1 Mark II · OM 150-600mm F5.0-6.3

251 mmƒ6.31/1000ISO 200

Příběh

Je po deváté hodině ranní a my již cítíme, jak se savana začíná rozpalovat. V tetelícím se vzduchu pozorujeme statného sloního jedince, jak se v povzdálí plahočí krajinou.

Registruji akácii na horizontu a okamžitě si skládám kompozici v hlavě. Na popud mé polo autistické duše ještě o pár desítek metrů popojíždíme, jen tak pro jistotu, aby to bylo ultra perfektní. “Strom vlevo, slon vpravo, a jde směrem ke stromu, oba objekty ve zlatém řezu, prostě pecka!”, promítám si v hlavě. Dělám pár snímků a po kontrole zjišťuji, že perspektiva savany je částečně fuč, zoomoval jsem totiž až příliš.

Kompozice se mezitím mění, protože slon na mě samozřejmě nečeká a kráčí si vesele dál. “No nic, strom vpravo, slon vlevo, třeba se otočí…”, vidím to optimisticky. Mezitím však do záběru v dáli vjíždí další jeep, který mi opět kazí mou ideu překypující zenem.

“Třetí kolo, tak pojď směrem k nám, hochu!”, mrmlám si pod vousy. Slon se otáčí a… už s námi zřejmě ztratil trpělivost. Ukazuje nám totiž jeho mohutné pozadí a za pár minut mizí za horizontem…

Až po několika měsících od dané situace, co píšu tento text, zjišťuji, že ta zadnice mi do žil onoho zenu vlévá vlastně nejvíce. Tak tady ji máte…

Marai Mara, Kenya · 14. února 2026