Masai Mara, Keňa

Levhart

01 / 02 · Zhmotnělá šmouha, konečně

OM-1 Mark II · OM 150-600mm F5.0-6.3

300 mmƒ5.91/1250ISO 500

Příběh

Dva roky před vznikem těchto snímků jsme v rámci pomoci místním dostali možnost průjezdu v té době oficiálně zavřenou Národní rezervací Buffalo Springs, Keňa. Rezervace je mimo jiné známá díky možnosti spatřit leopardy. Při průjezdu zavřenou oblastí je podmínkou nechovat se jako safari džíp a mít tedy i zavřenou střechu.

Dost svižně projíždíme savanou, když se od jednoho z nás ozve mohutné “Stááááááát!!!“. Následuje prudká brzda. Z tónu onoho slova je cítit důležitost, ačkoliv nikdo kromě autora ještě neví, co se děje. “Tam něco leží na stromě, asi nějaká kočka…,“ povídá Petr a ukazuje na hlouček keřů a strom, který se nachází několik desítek metrů před námi. Všem je okamžitě jasné, že je tu možnost, v kterou jsme všichni doufali – a totiž spatřit leoparda v jeho přirozeném prostředí – což se nikomu z nás ještě nikdy nepoštěstilo.

Pravidla, nepravidla… od průvodce Mashi dostáváme svolení otevřít střechu, vytahujeme dalekohledy, kamery, fotoaparáty, zvedáme oči, chystáme se zaměřit a… v tom momentu vidíme flekatou čmouchu, mihotající se ze stromu směrem dolů na zem. Ve vysoké trávě savany nevidíme vůbec nic, zato ale máme možnost několik sekund slyšet hlasité rodeo. Po utichnutí ještě minutku čekáme, než dostáváme pokyn, že opravdu musíme jet… S pocitem vnitřního nepokoje z toho, že jsme ho přeci viděli, ale zároveň neviděli, jedeme dál. Zda ona flekatá čmoucha měla ten den k obědu antilopu, paviána nebo třeba zajíce, to už se nikdy nedozvíme.

Tak přesně tento příběh z před dvou let se mi promítal hlavou, když jsem na Masai Maře měl možnost dlouhé minuty pozorovat prvního “opravdového“ leoparda. Co není na fotce, to se oficiálně nestalo, že... Já však i dnes vzpomínám na první “rozmazané“ setkání, které ve mně zanechalo velmi silné vzpomínky.

Masai Mara, Keňa · 11. února 2026